Volby na malé vesnici
Oblíbený občan, kterému místní důvěřují, je na šestém místě kandidátky při volbě do sedmičlenného zastupitelstva. Získá více hlasů než v pořadí třetí kandidát z jeho kandidátní listiny a mnohem více hlasů než postupující kandidáti z jiných uskupení (kandidátních listin), přesto se nedostává do zastupitelstva. Vůle voličů je ignorována.
Volby ve městě
Nejúspěšnější uskupení nebo strana s nejvyšším počtem získaných mandátů nemůže jako vítěz voleb mluvit do sestavování koalice a nemá právo na primátora města. Méně úspěšná a neúspěšná uskupení se mohou domluvit a vítěze voleb vyšoupnout mimo jednání a do opozice. Vůle voličů je ignorována.
Volby do Senátu
Takzvaně nezávislí kandidáti nebo kandidáti bez stranické příslušnosti, se ještě po volbách mohou rozhodnout, do kterého senátorského klubu vlastně budou patřit. Strany se o ně přetahují, licitují. Kdo tento neprůhledný boj vyhraje, bude mít vyšší počet senátorů a tím pádem i nepsaný nárok na předsedu Senátu. Vůle voličů je ignorována.
---
To jsou pouze aktuální příklady z právě proběhnutých komunálních a senátních voleb. Volební zákony ČR, kterých je celkem pět, mají mnohem více úskalí a jsou tak špatné, že v mnoha případech voliče obcházejí, nebo je dokonce ignorují a co víc, mnohdy poškozují samotné kandidáty a jednotlivé strany.
Takřka po každých volbách vyvstanou vážné připomínky k průběhu voleb, k zákonům a k volebnímu systému. Je na čase se vážně zabývat jejich obsahem a přepracováním, nejen nějakými kosmetickými úpravami, které se, jako v případě poslední novelizace, týkaly pouze činnosti okrskových volebních komisí a chybovostí při sčítání hlasů.
Nevím, jestli zákonem schválená povinná školení předsedů komisí chybovosti a nepatřičnostem zabránily, ale vím, že volební zákony jsou hodně špatné a potřebovaly by přepracovat z gruntu celé! Noví zákonodárci se tím, hned jak nastoupí do úřadu, mohou začít korektně zabývat.