Píšete

",,,,,že za každého žáka mají školy dostávat i nadále stejnou finanční částku. Zní to sice logicky a normativ na žáka vypadá na první pohled spravedlivě, ale nezohledňují se v něm lokální, demografické odlišnosti a například i požadavky trhu práce.,,,,"

Ale ve financování škol státem se rozhodně nemají zohledňovat lokální a demografické odlišnosti-k omu slouží kraje-ty jsou zřizovateli většiny středních škol a obce jako zřizovatelé základních škol.

A už vůbec se do systému placení škol nemohou promítat požadavky trhu práce

Stát tu není od toho aby nějaké obory zvýhodnoval -to je jen Chládkům populismus-a ani stát není schopen objektivně vyhodnotit ty "požadavky" trhu / to je záležitost rodičů a žáků aby si vyhodnotili co pro ně bude perspektivní/

Myslím, že požadovat, aby absolventi základní školy prakticky ovládali úřední jazyk - češtinu a uměli počítat, není nikterak přehnaný. V těchto předmětech, myslím, by měly být přijímací zkoušky jednotné; pak by si každá střední škola či učiliště měly mít možnost stanovit navíc další, vlastní, kritéria pro přijetí ke studiu.

Tak jsme to komunistické školství, z jehož tituly se dodnes chlubí převážná část politiků a jeho absolventů, rozbourali tak, že je z něho neúčelný binec a často spíše podnikatelský byznys, kde jde více o peníze, než o kvalitní a účelnou výuku studentů.

Chudák ministr Chládek, se to snaží lepit, jak se dá, ale s tím se ve školství nedá pospíchat. Bourat se dá lehce, ale budovat účelný a úsporný systém, je mnohem obtížnější. Karma za téma.

Ministr Chládek není žádný chudák, ale chaotik, co místo koncepční práce řeší dílčí problémy, o kterých si ráno přečte v Blesku.

Pokud chceme po našem školství kvalitu, musíme ho podle toho také financovat. U oborů s maturitou by měly být školy financované podle výsledků jednotné státní maturity, nikoli podle toho kolik zoufalců tam zabíjí své mládí. Takže neposkytovat peníze podle počtu studentů, ale podle počtu úspěšných absoventů (u nových škol s přechodným obdobím než první studenti k maturitě dospějí). Každá škola by se pak sama od sebe snažila nabírat jen studenty se studijními předpoklady a většina těch pochybných by to rovnou zabalila.

Učňovské školství je třeba rozvíjet spolu s podniky a profesními komorami. V Německu to funguje dobře a není důvod proč jejich systém nezkopírovat. Pro vyučené řemeslníky by bylo dobrým bonusem spolu s výučním získat i živnostenský list.

Základní školství je potom kapitola sama o sobě. Neexistuje srovnání mezi školami, neexistuje jednotné testování. Financování je tak absurdní, že ty nejlepší školy, z nichž odcházejí žáci na víceletá gymnázia, dostávají od státu nejméně peněz, protože jim tito žáci následně chybí.

Jinak ve srovnání p. Klause ml. a p. Chládka u mě vítězí ten první. Neshodnu se s ním sice ve všem, ale vzděláním, zkušenostmi z praxe i systémovým uvažováním svého konkurenta výrazně předčí.

Střední školy by měly být financovány jednotně -Školy kde nemají výsledky by  měl vyměnit managment případně pokud to nepomůže je zrušit.

Je to věcí zřizovatele-zpravidla krajů-aby ve svých zařízeních zajistil správné fungování.

" Co pamatuji, dělaly se přijímací zkoušky z rodného a cizího jazyka, což je v dnešní době daleko více aktuální a jediné rozumné řešení."

To si pamatujete pekne spatne. Do roku 1989 se delaly prijimacky jen a pouze z cestiny a matiky. Jen na nektere skoly se mohly konat z neceho dalsiho, napr. talentove zkousky. Mozna do trid s jazykovym zamerenim se mohly delat prijimacky z ciziho jazyka, ale to netusim, to nebyl muj pripad.

dělali jsme z Čj a Rj, co pamatuji, asi jsem starší ;-)